Ukrajina musí být realistická ve svých cílech ve válce s Ruskem a připustit, že část jejího území by mohla zůstat alespoň dočasně pod ruskou kontrolou. V rozhovoru pro The New York Times to v pondělí uvedl prezident Petr Pavel.
Podle Pavla nemůže ani jedna strana konfliktu očekávat, že dosáhne svých maximálních cílů. Ukrajina usiluje o znovuzískání všech svých území, včetně Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Na druhé straně Rusko požaduje, aby se Ukrajina formálně vzdala území, na která si Moskva činí nárok, včetně čtyř oblastí, které Rusko kontroluje jen částečně. „Mluvit o totální porážce Ukrajiny nebo Ruska se jednoduše nestane,“ řekl prezident a dodal, že „konec konfliktu bude někde mezi těmito extrémy.“
Od neúspěchu několikaměsíční ukrajinské protiofenzivy v loňském roce se evropští představitelé v soukromí stále častěji zmiňují o tom, že šance Kyjeva na získání velké části ztracených území jsou malé. Veřejně však nadále zdůrazňují, že rozhodnutí o budoucím uspořádání vztahů s Ruskem je na Ukrajině, nikoli na Evropské unii nebo NATO, připomíná The New York Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který původně odmítal přímé rozhovory s Ruskem, v létě svůj postoj zmírnil a naznačil, že jednání by mohla začít v listopadu. I přesto však nadále trvá na tom, že Rusko musí opustit celé ukrajinské území.
Česká republika, společně s Polskem a pobaltskými státy, zůstává silným podporovatelem Kyjeva. Nicméně roste tlak veřejnosti, aby omezila svou pomoc a tlačila Ukrajinu k dosažení dohody s Ruskem, píše The New York Times.
Prezident Pavel zároveň odmítl iniciativy politiků, jako je maďarský premiér Viktor Orbán, kteří kritizují vojenskou pomoc Ukrajině a volají po urychlených mírových jednáních. Podle Pavla jde o populismus a označil takové výzvy za nesmyslné.
Na závěr Pavel dodal, že jako člověk se zkušenostmi v oblasti obrany a se znalostí Ruska je přesvědčen, že mír nenastane, pokud Ukrajina složí zbraně. Rusko by podle něj nadále pokračovalo ve svých vojenských aktivitách.
Tento týden bude otázka budoucnosti Ukrajiny hlavním tématem Valného shromáždění OSN v New Yorku. Zelenskyj zde ve středu plánuje opět apelovat na větší vojenskou a politickou podporu a ve čtvrtek má ve Washingtonu představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi „vítězný plán“ ve válce s Ruskem, který chce následně představit i veřejnosti.
Legendární britský zpěvák Elton John, známý nejen svými ikonickými hity, ale také angažovaností v charitativních aktivitách, přiznal, že kvůli problémům se zrakem nemůže vidět svůj nový muzikál The Devil Wears Prada, který měl premiéru v londýnském West Endu. Sedmasedmdesátiletý umělec přiznal, že ztráta zraku na jednom oku a výrazné zhoršení vidění na druhém mu znemožnily naplno si užít výsledek své práce.
Na konci léta šokovalo českou veřejnost úmrtí populárního herce Karla Heřmánka. Největší ranou byl jeho nečekaný odchod pro rodinu. Až s odstupem tří měsíců se jeden z pozůstalých rozhodl promluvit o tom, jak rodina momentálně funguje.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Největší změny zpravidla nastávají na Nový rok, ale Pražská integrovaná doprava je načasovala o měsíc dříve. Zásadní změny nastaly od neděle 1. prosince u spojů mezi hlavním městem a okolím. Novinky jsou to všelijaké, cestující si musí zvykat na linky úplně nové či jedoucí pod novými čísly nebo na jiné autobusy.
Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.