Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to dnes oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. Řekli také, že OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun.
Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.
Stanjura řekl, že rozhodnutí o prodloužení těžby předcházela důkladná analýza. "V této chvíli máme přiměřenou jistotu, že OKD bude vydělávat, že bude mít dostatek zaměstnanců a že má zákazníky, kteří od něj budou vytěžené uhlí kupovat," řekl ministr.
Těžba tak podle něj bude pokračovat o tři roky déle, než se počítalo na začátku letošního roku. "Myslím, že je to dobře, že to je dobře pro náš region, pro zaměstnanost, ale taky pro náš průmysl. Přitom to nemusí nikdo dotovat, nemusíme mít obavu, že by do toho stát vkládal nějaké peníze. Naopak, z daní bude stát mít peníze na rozvojové projekty v Moravskoslezském kraji," řekl Stanjura.
Sikora řekl, že zatímco letos podnik prakticky neinvestoval, v příštích dvou letech plánuje investice asi za 300 milionů korun. Hlavním důvodem, proč firma dosáhne zisku, je ale podle něj současná ekonomicko-politická situace, která přispěla k tomu, že po uhlí je opravdu hlad. "Uhlí je na světě dost, ale ve středoevropském regionu ho je žalostně málo," řekl Sikora. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes uvedla, že celosvětová spotřeba uhlí se letos vyšplhá na rekord, přesáhne osm miliard tun. Největší nárůst poptávky po uhlí se očekává v Indii a Evropské unii. Poptávka po uhlí v Evropě roste kvůli přechodu z plynu na uhlí zapříčiněnému vysokými cenami plynu a omezením dodávek z Ruska.
Velkou výhodou OKD podle něj je, že uhlí má v každém okamžiku k dispozici a může ho nabídnout. "A můžeme si tím pádem za něho říct lepší cenu. Tato kombinace přispívá k tomu, že v letošním roce uděláme tržby na úrovni zhruba 14 miliard korun a budeme z toho mít velice slušný zisk v jednotkách miliard," řekl předseda představenstva.
V příštích třech letech chce OKD vytěžit 3,6 milionu tun uhlí. Sikora řekl, že veškerou produkci na příští rok už má firma vyprodanou. "Co se týče roku 2024, tak mohu s radostí prohlásit, že minulý pátek jsme dospěli do stadia uzavření smluv s klíčovými energetickými firmami v tomto regionu a to nám zakládá na to, že i rok 2024 je v tuto chvíli téměř vyprodán," řekl Sikora. Je přesvědčen, že během příštího roku se podaří uzavřít smlouvy i na produkci roku 2025.
Pro pokračování těžby OKD potřebuje kladné stanovisko v posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Sikora očekává, že nejspíš příští rok v létě by mělo být jasno a že stanovisko bude kladné. "Co se týče samotných přípravných prací, to znamená rozfárávek, budeme muset v příštím roce zintenzivnit práci a udělat zhruba 10.000 metrů přípravných prací, tak abychom se dostali k 11 porubům (dobývacím prostorům), ze kterých předpokládáme těžbu do konce roku 2025. Že se nám to podaří, zakládám na tom, že jsme při výběrovém řízení získali další dva razičské kolektivy," řekl Sikora.
Stav zaměstnanců firma navyšovat nepotřebuje. Musí se ale vyrovnat s přirozenými odchody pracovníků například do důchodu. "Naštěstí se nám doplňování stavu zaměstnanců daří, dokážeme vyeliminovat přirozené odchody novými nástupy. Jasně se nám to ukázalo v posledních třech měsících, kdy jsme přijali nějakých 82 - 83 důlních pracovníků, což se nám předtím nedařilo," řekl Sikora.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.
V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.
Státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum dolů, letos vypracoval studii, z níž vyplynulo, že v karvinských dolech ČSA a Darkov by bylo možné těžbu uhlí obnovit. Bylo by to ale technicky náročné a drahé. Jenom příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Bylo by k tomu navíc potřeba sehnat až 2700 kvalifikovaných pracovníků, kteří by ale už museli mít praxi. Těžba v dolech ČSA a Darkov skončila loni v únoru.
O víkendu v Česku nasněží. Podle ČHMÚ.cz se zejména v neděli očekávají na většině území sněhové přeháňky.
Uvnitř nechvalně známé syrské věznice Sednaja, označované jako "lidská jatka", se novinářům podařilo nahlédnout na místa, která symbolizují brutalitu Asadova režimu. Věznice severně od Damašku byla dlouhodobě spojována s hrůzami mučení, hromadnými popravami a systematickým ponižováním, o čemž po léta varovaly organizace na ochranu lidských práv. Až do pádu Asadova režimu však nebylo možné zjistit plný rozsah zvěrstev, která se zde odehrávala.
Hrozba jaderné války mezi Ruskem a USA zní jako noční můra, ale schopnosti jaderné triády obou velmocí hrají klíčovou roli v zachování rovnováhy. Propojené systémy dalekonosných balistických střel, bombardérů a ponorek je navržen tak, aby umožnil odvetu za jakýkoli útok. V naší analýze se podíváme, kde jsou tyto zbraně rozmístěny, a přiblížíme, kam by v případě nejhoršího mohly směřovat.
Petr Rychlý patří k legendám televize Nova, stejně neodmyslitelně patří k této stanici pořad Rady ptáka Loskutáka. Spojení této osobnosti se zmíněným pořadem ale brzy skončí. V televizi se totiž rozhodli v projektu nepokračovat.
Ve světě, kde se stále více hledají ekologičtější alternativy k tradičnímu létání, se vzducholodě znovu dostávají do popředí. Tato nostalgická technologie, kterou mnozí spojují s počátky 20. století, se díky moderním technologiím a tlaku na snižování emisí uhlíku vrací na scénu jako možná odpověď na výzvy současného letectví.
Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.
Na Pražském hradě se ve čtvrtek sešli nejvyšší ústavní činitelé. Šlo o čtvrté setkání prezidenta, předsedy vlády, ministra zahraničí a předsedů obou parlamentních komor od inaugurace Petra Pavla. Politici řešili válku na Ukrajině, probíhající převrat v Sýrii či nástup administrativy Donalda Trumpa.
Policie ve čtvrtek prozradila, jaká nová zjištění učinila v případu tragicky zesnulého muže z Prahy, po kterém se pátralo během uplynulého víkendu. Podle vyšetřovatelů nic nenasvědčuje tomu, že by na smrti manažera známého obchodu s hudebními nástroji měla podíl další osoba.