Mezi sedmi desítkami lidí, o jejichž vydání ze Švédska a Finska usiluje Turecko, jsou například nezávislý novinář, napravený žhář nebo učitelka, která tvrdí, že se už řadu let o tureckou politiku nezajímá. O identitě některých lidí, které by Turecko chtělo postavit před soud, informoval server BBC News.
Spory o vydání mohou ještě zkomplikovat vstup obou skandinávských zemí do NATO, protože turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví.
Ankara tvrdí, že žádá o vydání lidí, kteří spolupracovali s teroristickými organizacemi. Nejčastěji zmiňovaná je Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu. Turecko ale považuje za teroristickou skupinu i kurdské oddíly YPG v Sýrii či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.
Podle Bülenta Keneşe, který žije už řadu let ve Stockholmu, jsou hlavním důvodem žádosti o vydání jeho kritické názory na Erdoganovu vládu. Keneş byl šéfredaktorem největšího anglicky psaného deníku v Turecku Today's Zaman, jehož aktivity zastavily v roce 2016 úřady. Deník byl k vládě velmi kritický. Podle Ankary byl novinář členem Gülenova hnutí, které úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče.
"Všechna tvrzení jsou smyšlená. Jsem nezávislý novinář a nejsem členem žádné organizace," uvedl Keneş.
O tureckou politiku už se mnoho let nezajímá pětačtyřicetiletá učitelka Aysen Furhoffová. Když jí bylo 17, byla členkou turecké komunistické strany a v Turecku strávila pět let ve vězení za podrývání ústavního pořádku. Ve Švédsku dostala azyl, protože ji ve vězení mučili. Tvrdí, že s PKK spolupracovala několik měsíců před 25 lety. Proto nechápe, proč Turecko žádá o její vydání. "Kohokoliv jsem (v Turecku) znala, je buď mrtvý nebo ve vězení," uvedla.
Fatih je původem Kurd a už mnoho let žije ve Finsku. V roce 2008 podpálil spolu s dalšími čtyřmi muži vchod do tureckého velvyslanectví v Helsinkách. Za to u finského soudu dostal 14 měsíců odnětí svobody s podmínkou a musel uhradit ambasádě škodu. Svého činu dnes lituje, odmítá ovšem jakoukoliv spolupráci s PKK. Hlavním důvodem žádosti o vydání je podle něj jeho kurdský původ. Před několika lety ale získal finské občanství, což ho před vydáním do Turecka ochrání.
Na konci června Turecko, Švédsko a Finsko podepsaly memorandum, které odblokovalo pozvání obou skandinávských zemí do NATO. V dokumentu se trojice zemí zavázala k větší spolupráci proti terorismu. Později turecký prezident uvedl, že Švédsko a Finsko dostaly seznam přes 70 lidí, o jejichž vydání Turecko usiluje. To ale představitelé obou zemí odmítli. Ankara pohrozila, že nenechá žádost o vstup do NATO ratifikovat, což by celý proces zablokovalo.
BBC uvádí, že vydání lidí ze Švédska a Finska do Turecka ztěžuje řada faktorů. O vydání rozhodují soudy, nikoliv politici. Soudy souhlasí s vydáním, jen v případě, že nejde o občany obou zemí, v zahraničí jim nehrozí perzekuce a stíhaný čin je trestným činem i ve Švédsku či Finsku.
Začíná víkend, který bude zřejmě nejchladnějším víkendem letošního dubna. Očekává se noční a ranní mráz, v neděli nebude moc teplo ani přes den. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění.
Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země.
Prezident Petr Pavel na jaře poprvé během svého mandátu vyhlásí termín sněmovních voleb. Podle svých slov se to chystá udělat v květnu. Pavel zatím neprozradil, o jakém termínu v souvislosti s volbami přemýšlí.
Tereza Kerndlová nedávno potěšila své fanoušky, když ukončila svou kariérní přestávku a vydala nové album, které se vesměs dočkalo pozitivních reakcí. Známá zpěvačka nyní přiznala, že si jí fanoušci umí najít doslova všude.
Pražané se musí zítra připravit na komplikace v dopravě. Hlavní město totiž v sobotu 5. dubna hostí tradiční Generali 1/2Maraton Praha. Zejména v centru města tak nepojedou tramvaje a autobusy městské hromadné dopravy.
Vémolovi si potrpí na životě v luxusu a dá se předpokládat, že na tom nic nezmění ani narození třetího potomka. Karlos a Lela v úterý oznámili, že se stali trojnásobnými rodiči. Hrdá maminka posléze prozradila, čím ji manžel po náročném porodu obdaroval.
Dvě dějství bude mít za dva týdny poslední rozloučení s hercem Aloisem Švehlíkem, který zemřel ve středu ve věku 85 let. Po prvním dějství v budově Národního divadla, kde zesnulý dlouhá léta hrál, bude následovat zádušní mše.
Česko zasáhla ve středu smutná zpráva o odchodu legendárního herce Aloise Švehlíka. Bylo mu 85 let. Osobně se s ním kolegové budou moci rozloučit za dva týdny, mnozí ale využili možnosti, kterou jim nabízí dnešní doba a sociální sítě. Smutnila i Jitka Schneiderová.
Při pohledu z okna asi nebudete chtít věřit tomu, že se o víkendu vrátí zima, ale je to tak. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před mrazem ve vegetačním období. Teploty mají o víkendu klesat až k -5 °C.
Jakub Prachař a jeho partnerka Sara Sandeva mají od konce března na Primě nový seriál nesoucí jejich jména. Úplně všechno ale nedělají společně, jak by se mohlo někdy zdát. Důkaz o tom najdete na sociálních sítích.
Agáta Hanychová ani nijak nezastírá, že se snaží všemožně šlapat po Jaromíru Soukupovi. Naposledy se do podcastu, který dělá s kamarádkou Ornellou Koktovou, pozvala podnikatelova soupeře v připravovaném boxerském zápase. Jenže přišel zákaz.