Česká republika dneškem převzala předsednictví v Evropské unii, do kterého vstupuje jako předchozí předsednická země Francie s vizemi, téma je ale předem dané - je jím Ukrajina. Shodují se v tom německá média.
Situace ukrajinských uprchlíků na hlavním nádraží v Praze, kteří jsou převážně romského původu, si všiml britský deník The Guardian. V reportáži, kde ji označil jako "hnisající krizi", popisuje, jak na nádraží nocují stovky lidí v nehygienických podmínkách, a zabývá se postupem českých úřadů.
Na hlavní stránce prokremelského média Lenta.ru se dnes objevilo více než deset příspěvků kritizujících prezidenta Vladimira Putina, a to i jako paranoidního diktátora, který rozpoutal válku proti Ukrajině - a v té nebude vítězů, jen poražených.
Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z dnes zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích Norsku, Dánsku a Švédsku, na chvostu hodnocení jsou naopak státy s autoritářskými režimy - Čína, Barma, Turkmenistán, Írán, Eritrea a Severní Korea.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval ruskojazyčnou internetovou verzi deníku The Moscow Times. Deník, který informuje o dění v Rusku od rozpadu Sovětského svazu, o tom informoval na svých internetových stránkách.
Zpravodajství o pandemii a válce vyvolává u lidí podobné reakce, vyplývá z průzkumu katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Z analýzy, kterou provedli odborníci oslovení německým deníkem Bild, vyplývá, že video, na němž ukrajinští vojáci týrají ruské zajatce, je autentické. Drastické záběry, na nichž údajní Ukrajinci střílejí do nohou spoutané Rusy, se v neděli rychle rozšířily po sociálních sítích.
Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou za mír, dnes oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení "speciální operace" na Ukrajině.
Ruské úřady zablokovaly přístup na web známého televizního novináře Alexandra Něvzorova, který upadl v nemilost kvůli publikování informací o ruském ostřelování nemocnice v ukrajinském Mariupolu. Na seznam zakázaných internetových stránek úřadu Roskomnadzor dnes přibyl také německý list Bild.
Nečekané úterní cesty českého premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva si všímají přední evropská i americká média. Označují ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Mezi ruskými komentáři se objevila slova o "krásném, ale neužitečném gestu".
Jako o výpravě tří statečných šéfů vlád píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) o úterní cestě českého premiéra Petra Fialy a jeho protějšků z Polska a Slovinska Mateusze Morawieckého a Janeze Janši, kteří v Kyjevě navštívili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle deníku Bild to byla historická mírová mise.
Německá média i veřejnost dlouho nevnímaly, kolik válečných uprchlíků z Ukrajiny Česko po ruské invazi přijalo, takže si německý tisk nyní zřejmě daleko více cení českého pohledu. I tak zájem německých médií o českou solidaritu s Ukrajinci vysvětlil v rozhovoru s ČTK český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka.
Ruští poslanci dnes jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Příslušnou novelu přijala Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, hned ve druhém a třetím čtení, oznámila ruská média.
Ruské úřady pohrozily deseti ruským nezávislým médiím pokutou až pět milionů rublů (přes milion korun) nebo zablokováním, pokud nesmažou své materiály o válce na Ukrajině, uvedla dnes nezávislá lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).
Ruské agentuře TASS bylo pozastaveno členství v Evropské alianci tiskových agentur (EANA). Informoval o tom dnes výbor EANA. V prohlášení toto své rozhodnutí zdůvodnil tím, že TASS v současné době není schopen poskytovat nestranné zpravodajství.
Společnost Google začala bránit ruským médiím financovaným státem, aby získávaly prostředky z reklam umisťovaných na jejich webových stránkách, v aplikacích a na platformě YouTube, uvedla agentura Reuters s odkazem na vyjádření internetové firmy.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor nařídil některým médiím v zemi, aby odstranila zmínky, které popisují vojenský útok Ruska na Ukrajinu jako "invazi", "útok" nebo "vyhlášení války". Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž úřad médiím pohrozil zablokováním a vysokými pokutami.
Evropská unie se nedokáže dohodnout na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, takže bude nadále financovat ruský útok na Ukrajinu. Napsal to dnes deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého ruský prezident Vladimir Putin v Bruselu vyhrál.
Ruský prezident Vladimir Putin se jen s Ukrajinou nespokojí, touží po obnově Sovětského svazu včetně rozhodujícího vlivu v bývalých satelitních státech, které jsou dnes v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Dnes to napsal německý list Die Welt.
Sankce Spojených států a Evropské unie uvalené na Rusko jsou nedostatečné a ambice ruského prezidenta Vladimira Putina nezastaví, píše v dnešním úvodníku šéfredaktorka francouzského ekonomického deníku Les Échos Lucie Robequainová. Podle sloupku deníku Le Monde byl současný ukrajinský scénář předvídatelný na základě dění v Gruzii v roce 2008.
Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.
Iluze, s kým má člověk v Kremlu co dočinění, už nemůže mít nikdo žádné. Evropa proto musí udělat více pro odstrašení, a to i jaderné. Napsal to v komentáři k dramatickému vývoji rusko-ukrajinské krize německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého ruský prezident Vladimir Putin uznáním separatistických oblastí za nezávislé republiky pohřbil minské mírové dohody.