Jaderná elektrárna Dukovany dnes mimořádně odstavuje třetí výrobní blok kvůli diagnostice jednoho z bezpečnostních čerpadel. Kontrola a případné opravy čerpadla podle předpokladu energetiků potrvají několik dnů. Zbývající tři bloky dukovanské elektrárny jsou v provozu, sdělil ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.
Čerpadlo je podle mluvčího součástí jednoho z trojnásobně zálohovaných bezpečnostních systémů elektrárny.
"Samotné výrobní zařízení třetího bloku spolehlivě funguje, souběžně zde ale probíhají práce na dalším zařízení a v souladu s předpisy není možné výrobní jednotku provozovat na běžném výkonu," uvedl Bezděk. Doplnil, že odstávku bloku energetici využijí k dokončení revize jednoho z 18 dieselových generátorů elektrárny.
Jaderná elektrárna Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Elektrárna dodává elektřinu od roku 1985, vloni jí vyrobila 14,3 terawatthodiny (TWh). Od začátku tohoto roku dodaly Dukovany do sítě 9,99 TWh elektrického proudu.
Počasí v Česku slibuje do konce týdne zajímavou situaci, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle meteorologů je pravděpodobné, že bude sněžit. Dokonce i v nížinách.
První ryze prosincový týden začal s výstrahou na hrozící ledovku, která zůstane v platnosti i po většinu úterního dne. Meteorologové už ale naznačili, jak bude i v dalším průběhu týdne. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mají teploty odpovídat začátku posledního kalendářního měsíce.
Největší změny zpravidla nastávají na Nový rok, ale Pražská integrovaná doprava je načasovala o měsíc dříve. Zásadní změny nastaly od neděle 1. prosince u spojů mezi hlavním městem a okolím. Novinky jsou to všelijaké, cestující si musí zvykat na linky úplně nové či jedoucí pod novými čísly nebo na jiné autobusy.
Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.
Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, vyvolal vlnu kontroverze svým prohlášením, že uvalí 100% cla na země BRICS, pokud se pokusí vytvořit novou měnu. Uvedl to server CNN.
Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.