Rumunsko zažívá politický otřes po nedělních parlamentních volbách, v nichž vládnoucí Sociálnědemokratická strana (PSD) získala podle předběžných exit pollů největší podíl hlasů, konkrétně 26 procent.
Na druhém místě se však s překvapivými 19 procenty umístila krajně pravicová Aliance za sjednocení Rumunů (AUR), což odráží výrazný nárůst podpory pro nacionalistické a krajně pravicové politické subjekty.
Podle exit pollů má prozápadní koalice vedená PSD šanci získat většinu v parlamentu, což by jí umožnilo sestavit novou vládu. Na druhou stranu ale posilování krajní pravice vyvolává obavy. Prognózy naznačují, že krajně pravicové strany dohromady získaly přibližně 30 procent hlasů, což je výrazný nárůst oproti jejich dosavadnímu zastoupení v parlamentu.
PSD, která měla v předchozím parlamentu 32,5 procenta mandátů, si udržela pozici nejsilnější strany, zatímco AUR dosáhla výrazného skoku z 8,5 procenta na současných 19 procent.
Výsledky exit pollů však nezahrnují hlasy statisíců Rumunů žijících v zahraničí. Ti často preferují krajně pravicové subjekty nebo centristickou opozici vedenou prezidentskou kandidátkou Elenou Lasconiovou. Tito voliči by mohli ještě více zvýšit podporu AUR nebo posílit opoziční strany, což by mohlo ovlivnit finální rozdělení mandátů.
Středopravicová Unie záchrany Rumunska (USR) a Národní liberální strana (PNL) se podle exit pollů dělí o třetí a čtvrté místo s 15,5 procenta hlasů. PNL, která byla dosud koaličním partnerem sociálních demokratů, by tak mohla pokračovat v politické spolupráci s PSD, pokud se strany dohodnou.
Parlamentní volby se konaly pouhý týden po prvním kole prezidentských voleb, které překvapivě vyhrál proruský pravicový extremista Calin Georgescu. Výsledky tohoto hlasování však zatím nebyly potvrzeny Ústavním soudem, který nařídil opětovné sčítání hlasů a v pondělí rozhodne o případné anulaci voleb. Rumunské úřady uvedly, že objevily důkazy o zasahování nepřátelských aktérů, což situaci dále komplikuje.
Rumunsko, jako pátý největší stát EU s 19 miliony voličů, nyní čeká na oficiální výsledky parlamentních voleb. Je jasné, že současná politická scéna se posouvá směrem k větší polarizaci, a posilování krajní pravice je signálem rostoucí nespokojenosti části voličů. Budoucnost bude záviset na schopnosti politických stran vytvořit stabilní vládu a efektivně reagovat na nové výzvy, včetně možných vnějších vlivů na volební procesy.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Návrat princezny Kate k povinnostem člena britské královské rodiny pokračuje, jenže zdraví momentálně neslouží jinému z nejvýše postavených členů monarchie. Dnes se přitom na Ostrovech očekává příjezd katarského emíra.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.