Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.
Tyto kroky se pohybují od vydávání praktických rad pro domácnosti až po rozsáhlé informační kampaně zaměřené na civilní obranu, uvedl server The Conversation.
Pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva, mají s Ruskem sdílené hranice a bohatou historickou zkušenost se sovětskou okupací. Tato minulost je vede k pravidelné aktualizaci krizových plánů, což je trend patrný již více než deset let.
Na druhé straně Baltského moře reagují Dánsko a Norsko na rostoucí hrozby, jako jsou extrémní počasí, kybernetické útoky nebo možné přerušení dodávek energie. Dánsko například doporučuje občanům mít v zásobě devět litrů vody na osobu a zásobu konzervovaných potravin na tři dny, zatímco Norsko zmiňuje i potřebu jódových tablet pro případ jaderného útoku.
Ve Švédsku a Finsku, které nedávno vstoupily do NATO, se přístup k přípravám liší, a to jak stylem, tak formou komunikace s veřejností. Švédsko v letošním roce distribuovalo do více než pěti milionů domácností tištěný leták nazvaný V případě krize nebo války.
Tento dokument obsahuje praktické rady, jako je skladování potravin, příprava na výpadky dodávek elektřiny a zabezpečení přístupu k hotovosti. Rovněž zdůrazňuje koncept „psychologické obrany“ – schopnost společnosti odolat dezinformacím a cizím vlivům.
Naproti tomu finský průvodce Příprava na mimořádné události nebo krize volí méně dramatický tón a jeho cílem je spíše podporovat obecnou připravenost obyvatel na různé druhy krizí.
Rozdíly v přístupu obou zemí lze částečně vysvětlit jejich odlišnou historií. Švédsko zůstalo během druhé světové války neutrální a na rozdíl od Finska se vyhnulo přímé okupaci. Finsko naopak zažilo brutální sovětskou invazi během tzv. zimní války v letech 1939–1940, po níž muselo postoupit část svého území.
Tento historický kontext vedl k tomu, že Finové byli po desetiletí mnohem obezřetnější vůči Rusku a nikdy úplně nerozpustili své obranné struktury ani po pádu Sovětského svazu. Švédsko naopak v 90. letech omezilo svou civilní i vojenskou obranu, což nyní postupně napravuje.
Obě země se v posledních letech znovu zaměřily na obnovu civilní obrany. Ve Švédsku byl již v roce 2018 znovu vydán populární leták Pokud přijde válka, jehož tradice sahá do 40. let 20. století.
Aktuální verze, publikovaná letos, reflektuje moderní hrozby, jako jsou kybernetické útoky, a vyzývá občany k budování osobních zásob potravin a vody. Ve Finsku je podobná informace šířena především digitálně, což odráží vyšší důraz Finů na moderní technologie.
Navzdory rozdílům v přístupu sdílí všechny tyto země společný pohled na zdroj současných hrozeb – Rusko. Tento názor je zakořeněn nejen v historických zkušenostech, ale také v aktuálních událostech, jako jsou ruské sabotáže podmořské infrastruktury a agresivní rétorika Moskvy.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Návrat princezny Kate k povinnostem člena britské královské rodiny pokračuje, jenže zdraví momentálně neslouží jinému z nejvýše postavených členů monarchie. Dnes se přitom na Ostrovech očekává příjezd katarského emíra.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.