Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, vyvolal vlnu kontroverze svým prohlášením, že uvalí 100% cla na země BRICS, pokud se pokusí vytvořit novou měnu. Uvedl to server CNN.
Tímto krokem reaguje na návrhy zemí, jako je Brazílie a Čína, které usilují o snížení závislosti na americkém dolaru v mezinárodním obchodě. Trump své stanovisko zveřejnil na platformě Truth Social, kde uvedl, že Spojené státy již nebudou pasivně přihlížet pokusům o nahrazení dolaru jako světové rezervní měny.
Skupina BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, nedávno přivítala nové členy, mezi nimiž jsou Írán, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Etiopie a Egypt. Celkem 34 dalších zemí projevilo zájem o připojení. Jedním z diskutovaných témat uvnitř BRICS je možnost vytvoření společné měny, která by mohla obejít dolar a americký finanční systém. Tento krok by usnadnil obchod mezi členskými státy a poskytl alternativu vůči západním sankcím.
Navzdory těmto ambicím je realizace nové měny nepravděpodobná kvůli rozdílným ekonomickým zájmům a geopolitickým prioritám jednotlivých zemí. Přesto tento plán posiluje spolupráci mezi Čínou a Ruskem, které se snaží postavit Západu a zejména USA do opozice.
Trump zdůraznil, že Spojené státy nebudou tolerovat pokusy o podkopání dolaru. Pokud země BRICS nepřestanou usilovat o vytvoření nové měny, budou podle něj čelit "stoprocentním clům" na své zboží vyvážené do USA. Tímto způsobem chce budoucí prezident ochránit dominantní postavení americké ekonomiky a dolaru na světových trzích.
Podobné ekonomické výhrůžky nejsou v Trumpově politice novinkou. Nedávno oznámil výrazné zvýšení cel na zboží z Mexika, Kanady a Číny, což odůvodnil problémy s nelegální migrací, kriminalitou a pašováním drog.
Mexický prezident Claudia Sheinbaum a kanadský premiér Justin Trudeau již reagovali na Trumpovy plány. Zatímco jednání s Trudeauem proběhla relativně pozitivně, vztahy s Mexikem zůstávají napjaté. Prohlášení o clech na země BRICS může dále eskalovat mezinárodní napětí, zejména s ohledem na ruské a čínské snahy omezit závislost na dolaru.
Čína a Rusko v rámci BRICS propagují myšlenku "globální většiny", která stojí proti Západu a jeho dominanci. Tato strategie staví USA do pozice, kdy musí aktivně reagovat na rostoucí vliv BRICS. Trumpovy hrozby mohou být pokusem o udržení geopolitické dominance, ale zároveň hrozí prohloubení obchodních konfliktů a narušení diplomatických vztahů.
Na konci léta šokovalo českou veřejnost úmrtí populárního herce Karla Heřmánka. Největší ranou byl jeho nečekaný odchod pro rodinu. Až s odstupem tří měsíců se jeden z pozůstalých rozhodl promluvit o tom, jak rodina momentálně funguje.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.