Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.
Začátkem listopadu byly v Baltském moři přerušeny dva kabely mezi Švédskem a Litvou a jeden mezi Německem a Finskem. Tato událost okamžitě vyvolala obavy mezi členskými státy NATO, které mají podezření na sabotáž, uvedl server Euronews.
Appathurai uvedl, že Rusko již desítky let provozuje takzvaný „Ruský podmořský výzkumný program“. Tento program je podle něj „eufemismem pro paramilitární strukturu“, která je dobře financována a zaměřuje se na mapování komunikačních a energetických kabelů a ropovodů. Tento program využívá výzkumné lodě, ponorky, bezpilotní zařízení, potápěče a výbušniny.
Německý ministr obrany Boris Pistorius vyjádřil jasné podezření, že poškození kabelů nebylo náhodné. „Nikdo nevěří, že kabely byly poškozeny omylem,“ uvedl. Finský ministr obrany Antti Häkkänen zároveň vyzval NATO, aby posílilo ochranu kritické západní infrastruktury. Švédsko zahájilo vlastní vyšetřování incidentů.
Společné prohlášení ministrů zahraničí Německa, Francie, Polska, Itálie, Španělska a Spojeného království označilo hybridní aktivity Moskvy proti NATO a EU za „bezprecedentní svým rozsahem a rozmanitostí“ a varovalo před vážnými bezpečnostními riziky.
Podmořské kabely přenášejí až 90 % světových digitálních komunikačních dat a denně se jimi realizují finanční transakce v hodnotě přibližně 10 bilionů eur. Kromě kabelů zahrnuje kritická infrastruktura také podmořské elektrické propoje a ropovody.
Appathurai zdůraznil, že Rusko kromě útoků na infrastrukturu intenzivně využívá i kybernetické útoky, šíření dezinformací a politické vměšování. V posledních měsících se však podle něj zvýšil zájem Ruska o přímou sabotáž, včetně žhářství, vykolejování vlaků a útoků na majetek politiků. Mezi cíle patří také představitelé obranného průmyslu, kteří poskytují podporu Ukrajině.
Příkladem je neúspěšný pokus o atentát na šéfa německé společnosti Rheinmetall, významného dodavatele dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Tento plán, který byl pravděpodobně součástí širší strategie zaměřené na zbrojní průmysl, zmařila americká zpravodajská služba letos v červenci.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Návrat princezny Kate k povinnostem člena britské královské rodiny pokračuje, jenže zdraví momentálně neslouží jinému z nejvýše postavených členů monarchie. Dnes se přitom na Ostrovech očekává příjezd katarského emíra.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.