Bývalý britský velvyslanec v Rusku, sir Tony Brenton, se vyjádřil k nedávným komentářům prezidenta Volodymyra Zelenského, které naznačují významný posun v přístupu Ukrajiny k válce s Ruskem.
Brenton pro The Guardian označil Zelenského výzvu, aby území pod kontrolou Ukrajiny spadla pod ochranu NATO, za „složitou hru“, což naznačuje, že je součástí širší strategie, jak získat mezinárodní podporu a připravit se na případné vyjednávání.
Brenton uvedl, že Zelenskyého iniciativa přichází těsně před očekávaným zapojením Donalda Trumpa do diskusí o ukončení války. Trumpova role jako potenciálního zprostředkovatele mírových jednání by mohla být klíčová pro Ukrajinu, protože bývalý prezident se staví do pozice, kdy by mohl napomoci příměří.
Podle Brentonova názoru Zelenského navrhování příměří a následných vyjednávání o vyřešení sporů o území, spolu se zajištěním dlouhodobé bezpečnosti pro Ukrajinu, ukazuje ochotu ke kompromisu.
Brenton však zdůraznil, že Zelenského veřejná prohlášení by mohla být vnímána jako významná ústupová nabídka. Tím, že připouští možnost příměří a vyjednávání o územních otázkách, by mohl Zelenskyj vyvolat dojem slabosti, což by mohlo Putinovi dodat odvahu a přimět ho k dalšímu tlaku.
„Putin to uvidí jako ústupovou nabídku od Zelenského,“ řekl Brenton a varoval, že tento dojem může být nebezpečný v nadcházejících jednáních.
Tato změna v Zelenského rétorice ukazuje na křehkou rovnováhu, kterou se snaží udržet: prokázat sílu, aby odradil další ruskou agresi, a zároveň naznačit otevřenost k diplomatickým řešením, která by mohla zastavit násilí.
Při dalším postupu Ukrajiny bude klíčové, jak se postaví k otázce územní integrity a bezpečnostních záruk, což bude určovat dynamiku konfliktu a roli klíčových mezinárodních aktérů, včetně NATO a USA, v nadcházejících měsících.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Návrat princezny Kate k povinnostem člena britské královské rodiny pokračuje, jenže zdraví momentálně neslouží jinému z nejvýše postavených členů monarchie. Dnes se přitom na Ostrovech očekává příjezd katarského emíra.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.