Meziroční inflace v říjnu se zřejmě mírně snížila proti zářijovým 18 procentům. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Podle nich se ve spotřebitelských cenách začal v říjnu projevovat efekt úsporného tarifu na energie a omezení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dynamika růstu cen ale zůstává vysoká, podle analytiků meziročně dosáhla 17,2 až 17,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o inflaci ve čtvrtek.
Současná vysoká inflace v České republice není pouze důsledkem vnějších vlivů jako pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, velký podíl na ní mají například přehřátý trh práce nebo rozhazovačnost minulé vlády v době pandemie covidu.
Téměř tři čtvrtiny lidí v Německu mají obavy z hospodářské recese a mění kvůli tomu i přístup k nákupům. Podle průzkumu společnosti YouGov, který si objednala poradenská firma Simon-Kucher & Partners, většina respondentů v případě recese počítá s omezením výdajů na nové oblečení, dovolenou či volnočasové aktivity. Téměř polovina by pak omezila návštěvy restaurací. Informovala o tom agentura DPA.
Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl z loňských 18 procent na letošních 26 procent. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK zpracovala mezi tisícovkou respondentů agentura STEM/MARK. Naopak téměř dvě třetiny českých domácností (63 procent) podle průzkumu hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, navíc ještě zvládají spořit. Ještě před rokem se ale ve stejné finanční situaci podle svého vlastního hodnocení nacházely tři čtvrtiny českých rodin.
Česká národní banka (ČNB) dnes zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) naopak snížil o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na webu.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,2 procenta. Je to výrazné zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 0,7 procenta.
Prezidentští kandidáti se neshodnou, zda by se měly zvyšovat nebo snižovat daně. Většina jich ale upozorňuje, že současné hospodaření státu není v pořádku a chtěli by o dalším nastavení příjmů a výdajů státu vést debatu. Uchazeči o účast v prezidentské volbě to uvedli v odpovědích na anketu ČTK.
Ekonomická nálada v Evropské unii se v říjnu osmý měsíc za sebou zhoršila a dostala se na nejslabší úroveň za dva roky. Vyplývá to z dnešní zprávy Evropské komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 1,5 bodu na 90,9 bodu. V samotné České republice klesl o téměř šest bodů na 82,5 bodu, plyne z údajů komise.
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí navzdory energetické krizi vzrostla. Hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozími čtvrtletím zvýšil o 0,3 procenta a tempo růstu zrychlilo z 0,1 procenta ve druhém kvartálu. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel.
Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,9 procenta, tedy více, než se čekalo. Výhled kalí hrozba globální recese a opatření přijatá proti šíření koronaviru. Ve druhém čtvrtletí čínská ekonomika rostla pomalejším tempem 0,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes podle agentury Reuters zveřejnil čínský statistický úřad.
Akcie v Hongkongu po sjezdu čínských komunistů prudce oslabily. Hlavní index Hang Seng po přechodném propadu až o sedm procent těsně před koncem dnešního obchodování část ztrát smazal, i tak ale skončil s více než šestiprocentní ztrátou. Slabší jsou také akcie v pevninské Číně. Trh výprodejem reagoval na předpoklady, že dosavadní prezident Si Ťin-pching a jeho nový tým budou v nadcházejícím funkčním období preferovat ideologii na úkor ekonomiky.
Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu mírně snížila o 0,3 bodu na hodnotu 89,8 bodu. Pod 90 bodů se takzvaný souhrnný indikátor důvěry dostal poprvé od loňského března. Snižuje se již pět měsíců v řadě. V říjnu ale pokles výrazně zpomalil, v září činil čtyři body.
Německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou dnes zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.
Zhruba dvě třetiny lidí v Česku očekávají, že se jejich výdaje budou v následujících třech měsících dále zvyšovat v souvislosti s rostoucí inflací. Výrazný růst výdajů očekává 29 procent lidí. Vyplývá to z výsledků zářijového průzkumu agentury Ipsos mezi 1000 respondenty ve věku od 18 do 65 let. Největší obavy mají lidé podle průzkumu z inflace, mezinárodního vojenského konfliktu a sociální nerovnosti. Meziroční inflace dosáhla v září 18 procent.
Míra inflace v Evropské unii v září překonala další rekord, ze srpnových 10,1 procenta se dostala na 10,9 procenta . Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V České republice tempo meziročního růstu cen zrychlilo o sedm desetin procentního bodu a s hodnotou 17,8 procenta je míra inflace pátá nejvyšší v unii. Nejvyšší inflaci mají pobaltské státy a po nich Maďarsko.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září zrychlilo na 10,1 procenta ze srpnových 9,9 procenta. Inflace se tak vrátila na čtyřicetileté maximum, na které se vyšplhala v červenci. Oznámil to dnes britský statistický úřad.
Na 67 procent Němců má strach z rostoucích nákladů na potraviny a energie, zatímco loni měl takovéto obavy každý druhý. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Berlíně představila pojišťovací společnost R+V Versicherung.
Rozhodnutí skupiny producentů ropy OPEC+ výrazně snížit dodávky na trh způsobilo růst cen této energetické suroviny a mohlo by uvrhnout světovou ekonomiku do recese. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Současně snížila výhled růstu poptávky po ropě na letošní a příští rok.
Hospodářský růst v Německu letos kvůli energetické krizi výrazně zpomalí a dosáhne 1,4 procenta, v příštím roce pak hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta klesne. Řekl to dnes ministr hospodářství Robert Habeck, který představil aktualizovaný hospodářský výhled německé vlády.
Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993.