Průmyslová produkce v březnu meziročně stoupla o 2,2 procenta, rostla i meziměsíčně o 1,7 procenta. O stejnou hodnotu se ovšem oproti loňskému roku snížila hodnota nových zakázek. Stavební produkce meziročně klesla o šest procent, meziměsíčně byla nižší o necelé procento.
Ceny zemědělských výrobců poklesly o 3,2 % v průběhu posledního měsíce, avšak meziročně zaznamenaly nárůst o 11,6 %. V případě průmyslových výrobců se ceny snížily o 1,0 % v průběhu posledního měsíce, ale meziročně zůstaly vyšší o 10,2 %. Ceny stavebních prací se meziměsíčně zvýšily o 0,4 % a meziročně o 9,4 %. Co se týče cen tržních služeb pro podniky, ty se meziměsíčně zvýšily o 1,5 % a meziročně o 5,7 %. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.
Průmyslová výroba v Česku v listopadu zpomalila meziroční růst na 0,5 procenta z říjnových 3,1 procenta. Oživení zaznamenal v předposledním měsíci loňského roku automobilový sektor, přičemž výroba motorových vozidel rostla dvouciferným tempem. Mnohá další průmyslová odvětví ale naopak zaznamenala meziroční pokles, na kterém se podepsaly vysoké ceny energií.
Stavební výroba v Česku se v říjnu vrátila k růstu, meziročně reálně vzrostla o jedno procento a meziměsíčně byla vyšší o 1,8 procenta. V září stavební produkce zaznamenala po revizi meziroční pokles 2,9 procenta. V říjnu se dařilo především pozemnímu stavitelství, tedy stavbám budov, meziročně stouplo o 1,2 procenta.
Průmyslová výroba v Česku v září meziročně stoupla o 8,3 procenta po srpnovém růstu o 7,2 procenta. Zářijové výsledky podpořilo meziroční zvýšení výroby motorových vozidel o téměř 60 procent. Meziměsíčně byla průmyslová výroba v září nižší o 0,2 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o víc než pětinu. Čísla dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.
Kvůli současné energetické politice Evropské unie zaměřené na klimatické cíle spojené se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal) hrozí ztráta konkurenceschopnosti českého průmyslu, kterou budou podniky dohánět deset až 15 let. Na dnešní česko-polské konferenci o energetických problémech současnosti to řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Český průmysl v srpnu zrychlil meziroční růst na 7,2 procenta z červencových revidovaných 0,9 procenta. Růst ovlivnilo hlavně snížení produkce v loňském srpnu, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ) na webu. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba vyšší o 0,8 procenta.
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v září znovu zhoršily, zejména kvůli poklesu objemu výroby i nových zakázek při vysokých inflačních tlacích. Index nákupních manažerů (PMI) ukázal zhoršení čtvrtý měsíc v řadě.
Meziroční růst cen výrobců pokračoval v Česku také v srpnu. V zemědělství a průmyslu ale bylo tempo zdražování mírnější než v červenci. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Průmyslová výroba v Evropské unii v červenci klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 1,6 procenta po červnovém zvýšení o jedno procento. Hlavní podíl na poklesu měla produkce kapitálového zboží, které se používá k výrobě finálních produktů a je odrazem podnikových investic. V meziročním srovnání výroba klesla o 0,8 procenta. Uvedl to ve své dnešní zprávě evropský statistický úřad Eurostat.
Výsledky červencové tuzemské průmyslové výroby a předstihových indikátorů ukazují na blížící se recesi české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Ke zhoršení situace podle nich dále přispěje energetická krize.
Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 procenta z červnových 2,7 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v srpnu zhoršily vzhledem k dalšímu snížení objemů výroby i nových zakázek. Index nákupních manažerů (PMI) činil stejně jako v červenci 46,8 bodu. Šlo o druhý největší pokles od června 2020. Informovala tom dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
Český průmysl v červnu meziročně stoupl o 1,7 procenta. K růstu pomohla posilující produkce v automobilové výrobě, v níž automobilky díky zlepšení dodávek některých dílů doháněly propad výroby z minulých měsíců. V jiných průmyslových odvětvích, například v hutnictví nebo dřevovýrobě, se naopak růst zastavil. Vyplynulo to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na svém webu. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba vyšší o půl procenta.
Aktivita ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v červenci poprvé po dvou letech klesla, továrnám se kvůli slabé poptávce hromadí ve skladech neprodané zboží. Dnešní zpráva organizace S&P Global tak posiluje obavy, že by eurozóna mohla sklouznout do recese.
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci zhoršily, index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46,8 bodu z červnových 49 bodů. Šlo o největší pokles od června 2020. Informovala tom dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
Český průmysl po třech měsících poklesu v květnu meziročně stoupl. Jeho produkce se reálně zvýšila o 3,3 procenta. Pomohl tomu narůst produkce automobilové výroby, která meziročně vzrostla o téměř desetinu a poprvé po roce se přiblížila úrovni ze začátku roku 2021.
Průmyslová výroba v Rusku v květnu klesla v meziročním srovnání o 1,7 procenta. Některé sektory zaznamenaly masivní propad, například výroba aut. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na rekordní minimum. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad.
Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Za poklesem opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku.
Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru se v květnu prohloubily, a to v důsledku koronavirových uzávěr v Číně. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 77,2 procenta dotazovaných průmyslových podniků, zatímco v dubnu to bylo 75 procent.
Čínský průmysl v dubnu meziročně klesl o 2,9 procenta a maloobchod dokonce o 11,1 procenta. V obou případech je to výrazně více, než se čekalo. Informuje o tom agentura DPA s odkazem na čínský statistický úřad. Na vině je striktní proticovidová politika čínské vlády. Čínský jüan se po zveřejnění údajů pohybuje kolem svého 20měsíčního minima vůči dolaru.